Jak vidí pes

0

Psí zrak se od lidského zraku výrazně liší. Je to pochopitelné, protože se jedná o šelmy, které mají jiné potřeby (lov pohyblivé kořisti) než primáti (orientace v prostoru, barevné rozlišení potravy).

Ve srovnání s člověkem mají psi menší ostrost vidění, zato výborně vnímají pohyb. Jednotlivá plemena se od sebe liší vzájemným postavením očí, které určuje šířku zorného úhlu a schopnost prostorového vidění (to vyžaduje překryv zorných polí obou očí). Obecně platí, že psi svým zrakem vidí co do obsahu větší část svého okolí než člověk.

Vidí psi černobíle?

Anatomie oka, jak pes vidí

Anatomie oka, jak pes vidí

Dnes už víme, že toto tvrzení není pravdivé a že se jedná o omyl, který byl vyvrácen pozdějšími důkladnějšími pokusy. Psi vidí barevně, ale jinak než člověk. V oku jsou dva typy buněk schopných vnímat světlo – tyčinky a čípky. Zatímco tyčinky potřebují méně světla a vidí pouze černobíle, čípky jsou sice na světlo náročnější, zato dokáží vnímat i barvy. V lidském oku jsou tři typy čípků (pro modrou, zelenou a červenou barvu), které dohromady skládají barevný obraz tak, jak jsme zvyklí. Psi však mají pouze dva druhy čípků, a jejich vidění je proto podobné jako u lidí trpících zvláštním druhem barvosleposti – nerozlišují zelenou a červenou barvu. V jejich vnímaném světě převládají různé odstíny modré, žluté a šedé. Je to zapříčiněno tím, že psí sítnice je tvořená především tyčinkami, kterým stačí méně světla, ale vidí pouze černobíle.

Mimo to psi nemají příliš dobře vyvinutou schopnost zaostřit zrak na tvar – předmět či osobu tedy mohou vidět rozmazaně. Objekt, který člověk vidí jasně na vzdálenost 22,8 m, vnímá pes stejným způsobem ze vzdálenosti 6 m. Oproti tomu však psi mnohem lépe identifikují jakýkoli pohyb či blikající světlo.

Jasný příkladem nám mohou být hračky pro psy. Spousta hraček, které pro psy kupujeme, nemá tu správnou barvu. Jasně červenooranžová hračka na zelené trávě nám připadá dostatečně výrazná, ale psi ji jen těžko identifikují. Fialová na zeleném podkladu by byla proto vhodnější. Pokud chcete vycvičit psa k hledání předmětů podle barev, musíte velmi bedlivě přemýšlet o tom, jaké barvy kombinovat, neboť pokud zvolíte například červenou a žlutou nebo oranžovou a zelenou, bude pro psa velmi těžké tyto barvy rozeznat.

Historie

A proč se vlastně vlkům, potažmo psům, nevyvinulo barevné vidění jako člověku? Vlci a jejich předchůdci potřebovali především spolehlivé noční vidění. Čípky, které zprostředkovávají vnímání barev, jsou v šeru málo citlivé. Druhá skupina receptorů – tzv. tyčinky, které jsou na světlo mnohem citlivější, nerozlišují barvy. Proto se prvním savcům vyvíjeli spíše tyčinky, než čípky, bylo to jednoduše výhodnější pro přežití. Trojbarevné rozlišení, které je podmíněné specializací čípků v sítnici, se u primátů vyvinulo až mnohem později jako adaptace na jejich zvláštní postavení v přírodě. Vzhledem k tomu, že vlci jsou převážně noční tvorové, přináší jim převaha tyčinek v sítnici z hlediska přežití větší výhodu, než by jim přineslo barevné vidění v celém rozsahu spektra. Psí i vlčí oko dokáže ovšem rozlišit víc tónů šedé než oko lidské. Dvoubarevné vidění přispívá k odhalení ochranného zbarvení kořisti, což by při výhradně černobílém vidění bylo obtížnější. Ve stručnosti se tak dá říci, že vlci i psi postrádají barevné vidění hlavně proto, že jej nutně nepotřebují pro lovení své kořisti.

Noční vidění u psů

Za možnost vidění ve tmě jsou odpovědné tyčinky, kterých oči psa obsahují větší množství než oči člověka. Navíc, tak jako třeba u krys, jsou jeho oči vystlány speciální vrstvou buněk, která člověku chybí. Ta umožňuje využít na maximum i velmi slabé osvětlení, jedná se vlastně o jakýsi druh zrcadla. To také vysvětluje, proč ve světle vypadají oči psa žluté. Schopnost dobře vidět v noci je podmíněna alespoň minimem světla. Bez měsíčního nebo jiného světla by pes prakticky nic neviděl.

Další smysly

  • čich

Nesmíme zapomínat, že zrak není pro psa nejdůležitějším smyslem. Většinu informací o světě získává pomocí nesmírně citlivého čichu, neboť se jedná o nejvyvinutější smysl u psa. Významu čichu odpovídá i velikost čichového centra koncového mozku, které vyhodnocuje pachové podněty. Čich některých psů je tak přesný, že dokáže zachytit i pach látky zředěné v koncentraci jedna ku miliónu. Psi mají navíc tzv. vomeronazální orgán (tzv. Jacobsonův orgán). Pes jím vyhodnocuje pachové vzorky dodávané z ústní dutiny. Uplatňuje se zejména při zjišťování stavu pohlavní aktivity fen zkoumáním vzorku jejich moči.

Tip: Udržujte smysly vašeho miláčka v dobré kondici. Na Pesklubu najdete řadu přípravků pro péči o oči a uši psů.

  • sluch

Dalším velmi důležitým orgánem u psa je jeho sluch. Pes zaměří zdroj zvuku v setinách vteřiny a slyší zvuky čtyřikrát lépe než člověk, dokonce někteří autoři uvádějí až sedmkrát. Psi také lépe slyší vysokofrekvenční zvuky a zachytí signály v ultrazvukovém rozsahu, které jsou již pro člověka neslyšitelné. Tyto schopnosti se vyvinuly u psovitých šelem v souvislosti s jejich způsobem obživy – lovem zejména menší kořisti, jako jsou hlodavci a jiní drobní obratlovci, pohybující se v rostlinném pokryvu. Pro domácího psa však může být tak výkonný sluch nevýhodou, protože velkým hlukem pes trpí. Někteří jedinci mají strach z určitých zvuků, např. z hřmění hromu nebo z výstřelů a dělobuchů. Lidé mohou dobrého sluchu psa využít a zjednodušit tak výcvik a komunikaci. Psi dobře reagují na zvuky vydávané píšťalkou. Např. pastevci ke komunikaci se svými ovčáckými psy na velké vzdálenosti používají pouze hvízdání.

Závěr

Závěrem by se dalo říci, že psi vidí mnohem lépe než lidé. Zachytí zejména pohyb, a to i na velkou vzdálenost a za šera. Nablízko vidí podstatně hůře než člověk, zejména pozorují-li nehybný předmět.

 

Napište komentář